Fotografie Františka Pudila
František Pudil (1960) je instruktorem potápění, který se vodě věnuje od roku 1978. Během let vystavil stovky potápěčských certifikací, ale vedle výuky ho stále silně přitahovalo fotografování – nejprve analogové, později digitální, a dnes na souši velkoformátovou kamerou.

Jeho snímky nás vedou do světa, který běžně zůstává skrytý. Pod hladinou se čas zpomaluje, světlo proniká v pruzích a odkrývá tvary i tvory, kteří se na souši promění v mýtus: perutýn s dravou elegancí, orchestr hejna ryb, žralok v přímém pohledu, křehká blízkost běluh. V jedné z fotografií štika proplouvá pod nohama plavce – připomínka, jak tenká je hranice mezi naším a jejich světem.

Autor nevnímá své fotografie jen jako dokument přírody. Sám říká, že pod vodou platí jiná pravidla: „Na co sáhnete, může být jedovaté, může kousat – a vždycky je lepší nerušit.“ Jeho tvorba je proto i manifestem respektu. Používá omezení prostředí – málo světla, málo času – jako prostředek k soustředění a hledání okamžiku, kdy se světlo stane spoluautorem.

Výstava je zastavením na cestě fotografa a potápěče, který hledá spojení mezi člověkem a prostředím, jež je nám blízké a zároveň cizí. Fotografie Františka Pudila nás vybízejí, abychom se dívali jinak: s respektem, trpělivostí a vědomím, že pod hladinou nejsme nikdy sami.



